• 21.10. 21. neděle po Trojici svaté, bohoslužby v 10:30h, CZ, se zpovědí
  • 28.10. Památka reformace, bohoslužby v 10:30h, wspól.
  • 4.11. Památka zemřelých, bohoslužby v 8:30h, pol.
  • Program bohoslužeb

Interview z misijního výjezdu na Ukrajinu

 

Ahoj Moni, prožila jsi určitě obohacující misijní zkušenost, když jsi odjela přes prázdniny na Ukrajinu. Prosím, prozraď nám, jak jsi ten čas tam strávila.

   Co bylo tvou náplní?

Pomáhala jsem místní baptistické církvi při organizaci čtyř po sobě jdoucích táborů. Konkrétně se jednalo o přípravu her, scének, svědectví ve skupinkách, hudební workshop atp.

   Co ti teď nejvíc leží na srdci a tedy i na jazyku?

Stále vzpomínám na děti ze sirotčinců, kterým na konci tábora zářily oči, protože mohly slyšet a přijmout úžasnou zprávu, že někomu na nich záleží, že je Ježíš miluje. Modlím se o děti, které jsem poznala na Ukrajině a také děkuji, že mi Bůh znovu připomněl touhu pomáhat právě takovým opuštěným dětem.

   Jak ses připravovala a byla ti příprava k něčemu?

Připravovala jsem se hlavně jazykově (angličtina, ukrajinština) a to jsem tam stoprocentně využila a více prohloubila. Také jsme připravovala příběhy pro děti (překlad) a písně. Jelikož jsem nevěděla přesně na jaký tábor jedu (téma, místo, vybavení atp.), tak jsem vše přizpůsobovala až na místě.

   Jaká je tvoje nejintenzivnější vzpomínka?

Zážitků mám opravdu hodně a je pro mne těžké vybrat jednu. Byla jsem sama v neznámém prostředí. Po čase mi bylo smutno po přátelích a také jsem byla unavená z neustálého vnímání všeho v cizím jazyce. V takových chvílích mi Bůh různě ukazoval, že je se mnou. V jednom horkém dni mi dokonce daroval mrak a připomenul putování Izraelců pouští, a jak s nimi šel v mraku. Takových „doteků“ Boží milující ruky bylo víc, takže povzbuzuji - Jdi tam a dělej to, co ti Bůh říká. Taky mě hodně proměnilo setkání s dětmi ulice, o které se nikdo nestaral, nevychovával je. Nyní, když už někteří dospěli a mohli by mít vlastní děti, nevědí jak se o ně postarat, jak je zaopatřit, protože jim to nikdy nikdo neukázal. Sami ještě potřebují učit se a hlavně potřebují přijmout Boží lásku a přijetí, aby ji mohli rozdávat další generaci.

   Co ses skrze svůj pobyt naučila – ať už prakticky nebo duchovně?

Pořád se učím více důvěřovat Bohu. Tento misijní výjezd byl do určité míry zkouškou mé víry. Nemohla jsem dopředu ovlivnit, k jakým lidem přijedu, do jakých podmínek přijedu, jak se vzájemně pochopíme v cizím jazyce a kultuře. Bůh mě ale nezklamal a o všechny mé obavy a starosti se skvěle postaral. Mým mottem na Ukrajině se stal verš Ef.3,20. Z praktických dovedností můžu zmínit, že jsem se naučila zpívat do mikrofonu :-). Jsem dosti stydlivá a tam to byla nutnost, aby slyšelo všech 150 dětí a vedoucích. Taky jsem se naučila dobře azbuku.

   Změnil se tvůj osobní duchovní život?

Jestli to můžu posoudit, tak si myslím, že mne tento pobyt rozhodně více přiblížil Bohu.

   Co ti dělalo největší problém?

Bylo pro mne těžké být daleko, když jsem nevěděla „hned“ výsledky mamčiny plánované operace, taťkovi se dosti zhoršily zdravotní problémy a ještě zemřela maminka mé nejlepší kamarádky. To vše v jednom týdnu. Do příště vím, že musím zintenzivnit modlitební stráž za svou rodinu.

   Proběhl u tebe „kulturní šok“ tedy uvědomění si rozdílů ve vnímání života?

Prožila jsem spíše „pozitivní šok“. Očekávala jsem horší podmínky (spaní pod stanem nebo u místních lidí na vesnici, suchý-turecký záchod, voda?? atp.) Většinu času jsem sice byla v zapadlé vesničce, ale v zrekonstruované táborové základně (postel, splachovací záchod, čistá voda).

   Máš teď nové oblíbené jídlo?

Jídlo mi všeobecně chutnalo. Dostala jsem recepty, tak chci doma vyzkoušet varenyky, holubci a samozřejmě boršč.

   Prostor pro tvůj dodatek – týkající se čehokoliv, pokud je něco, na co se neptám a co by stálo za zmínku:D

Chci velice poděkovat všem, kteří se za mne modlili, a taky všem, kteří podpořili tento misijní výjezd finančně. Tímto jste se stali spolupracovníky na ukrajinské Boží vinici. Moc si toho vážím!


Dík moc za spolupráci a i za tvou práci!

Rádo se stalo ;-)

 

fotky

 

19.10.2012 | Odkaz na tento článek (permalink) | Komentáře